Předsportovní využití

Naproti tomu Huntford (2009) naznačuje, že lyže by mohly být ještě starším vynálezem. Zastává názor, že lyže využíval člověk k přesunu a lovu už za paleolitu (starší době kamenné) a postupem času se tak lyže šířily po celé Evropě, kde byl v té době ještě ledovec ve střední Francii, a postupně i do celé Asie. Domnívá se, že jak se poslední doba ledová blížila ke konci a planeta se začala oteplovat, kromaňonští lovci následovali migrující soby až k Beringově úžině a spolu s nimi přešli do Ameriky (přibližně mezi 20 000 lety př. n. l. a 10 000 lety př. n. l.). I takový scénář je vzhledem k vývoji člověka a postupnému vytlačení neandrtálce moderním člověkem Homo sapiens možný.

Vývoj lyží byl každopádně podmíněn vznikem sněžnic s jednoduchou myšlenkou: zamezit boření chodidel do sněhu. Jejich principem pak bylo zvýšit plochu pod chodidlem, aby zamezily boření a tím pomáhaly uživateli vykonat menší svalovou práci, tedy snížit námahu spojenou s překonáváním vzdálenosti. Sněžnice a později lyže tak umožnily lidem překonávat za nepříznivých podmínek delší vzdálenosti a rychlejší přesun.

První napodobeniny sněžnic se skládaly z kůže, slámy a dřeva a postupným opracováním, zdokonalováním technických možností a jejich prodlužováním pak i první lyže. Nejvíce se o dávné historii lyžování co do jejich úlohy v životě lidí dovídáme z doby, kdy začala vznikat lidská společenství, a také z maleb, nákresů a archeologických předmětů, které vyobrazovaly užití lyží, především z Evropy a Asie (Chovanec, 1989).

Vůbec nejstarší dochovanou kresbu zobrazující tématiku lyží bychom našli ve Skandinávii. Konkrétně na žulovém runovém kameni poblíž města Uppsala ve Švédsku. Na kameni je vyobrazený lovec na lyžích s lukem. Odhaduje se, že nákres pochází z jedenáctého století (Huntford, 2009).

---

Nejstarší dochované vyobrazení lyžaře, 11. století, poblíž švédského města Uppsala. Zdroj: Huntford (2009)

Nejstarší dochovaná kresba zobrazující lyžaře pochází ze Skandinávie, konkrétně z runového kamene poblíž švédského města Uppsala, datovaného do 11. století. Na kameni je vyobrazen lovec na lyžích s lukem. Lidé ve Střední Asii a Skandinávii využívali lyže nejen pro rychlejší pohyb, ale i pro lov. Anglický termín „ski“ pochází z islandského slova znamenajícího „kus dřeva“.

Během středověku zůstalo lyžování převážně prostředkem pohybu osob, ale první náznaky sportovního využití se objevují již v této době. Velký rozvoj lyžování nastal také v armádě, kde byly lyže využívány pro přesun vojáků. Norsko a Rusko začaly zakládat lyžařské oddíly a začleňovat lyže do výzbroje svých armád. Například v sedmileté válce využívala švédská armáda lyže k přesunu svých vojáků, což svědčí o jejich významu i v boji.

Historické dřevěné lyže s koženými botami. Zdroj: https://cdn.kudyznudy.cz/files/e6/e6aba505-9f87-4228-9821-606306d854dd.jpg?v=20220203094750

Lyžování jako sport se začalo vyvíjet v průběhu 19. a 20. století. V této době se lyžování začalo rozšiřovat jako zábava a sportovní aktivita, což vedlo k pořádání prvních závodů a vytvoření lyžařských klubů. Tento vývoj pokračoval až do moderní doby, kdy se lyžování stalo populární rekreační a soutěžní aktivitou po celém světě.

Sportovní a rekreační využití lyží

V průběhu druhé poloviny 19. století začala jízda na lyžích ve skandinávských zemích získávat charakter skutečného sportu v moderním smyslu. Původní využití lyží jako prostředku dopravy, lovu a válečných operací postupně ustupovalo a stalo se součástí lidové zábavy, která se následně přeměnila v organizovaný sport. Technika lyžování se rychle zdokonalovala a lyžařské vybavení se adaptovalo na stále rostoucí nároky, což vedlo k popularizaci tohoto sportu.

První zmínky o lyžařských závodech pocházejí z Norska roku 1767, kdy se dle kronik konaly soutěže kombinující běh, slalom a skok na lyžích, přičemž všechny disciplíny byly absolvovány na jednom páru lyží. Nicméně za skutečně přelomový je považován závod v norském Tromsø v roce 1843, který představuje první oficiální závod v běhu na lyžích. Vítězem tohoto závodu se stal závodník laponského původu s časem 29 minut. Ačkoli se tento čas může z dnešního pohledu zdát pomalý, je třeba zohlednit, že trať nebyla upravená a lyže byly celodřevěné, široké, s voskovanou skluznicí.

Mezinárodní rozšíření lyžování významně ovlivnila výzkumná expedice Fridtjofa Nansena na Grónsko. Tento polární badatel, přírodovědec a diplomat se na Grónsko vypravil za vědeckými účely a své zážitky z expedice popsal v knize „Na lyžích napříč Grónskem“, která získala velký ohlas po celé Evropě, zejména v alpských zemích. Tato publikace přispěla k popularizaci lyžování jako sportu a rekreační aktivity, čímž významně ovlivnila jeho vývoj a šíření.

Nový styl lyžování pojmenovaný podle oblasti Telemarken jako telemarkové. Zdroj: https://telemark-skiing.info/telemark-history/

Moderní historie běžeckého lyžování

Běžecké lyžování prošlo v posledním století významnými změnami. Na počátku 20. století se lyže stále vyráběly s dřevěnou širokou skluznicí, která způsobovala značné tření. Technika běhu na lyžích se od té doby výrazně vyvinula, i když základní skluz v jednooporovém postavení zůstává charakteristickým prvkem klasické techniky dodnes. Až do zimních olympijských her v roce 1924 v Chamonix běh na lyžích připomínal spíše chůzi. Olympijské soutěže však přinesly zvýšení rychlosti a zavedení stejnostranného odrazu, známého jako pasgang.

Technika skluzu po jedné lyži se začala prosazovat po roce 1946, kdy se zvýšila frekvence kroků a zdůraznily se silové schopnosti lyžařů. Rok 1974 se stal zlomovým okamžikem, když Pauli Sittonen při Dolomitském běhu použil kombinaci klasické techniky a jednostranného bruslení. O dva roky později Billy Koch zavedl oboustranné bruslení, což vedlo k revoluci v technice a rozvoji nové disciplíny – scatingu.

Bill Koch, průkopník oboustranného bruslení a stříbrný olympijský medailista z Innsbrucku (1976). Zdroj: https://www.tennesseepass.com/wp-content/uploads/2023/02/43657_G08_W01.jpg

Rychlost běžeckého lyžování vzrostla ve 30. letech z 3,8 m/s na 7 m/s v roce 2010 díky mnoha faktorům, včetně zdokonalení lyžařského vybavení, větší popularizace sportu, tréninkových metod, pokroku ve strojírenství a vývoji umělohmotných skluznic. Moderní lyže využívají materiály jako polyethylen a grafit, což spolu se strojní úpravou tratí přispívá k výraznému zlepšení výkonu lyžařů.

Počátky lyžování na území Česka

Na území Česka se první opravdové lyže pravděpodobně objevily v Krkonoších v roce 1880, kdy bratři Krausové dorazili na Petrovou boudu na lyžích zakoupených od kapitána norské lodi. Postupně se lyže objevovaly i jinde po celé zemi, například na Moravě, kde učitel Houdek po tři roky dojížděl do školy vzdálené tři kilometry na lyžích.

Mezi nejvýznamnější osobnosti českého lyžování patří Josef Rössler-Ořovský a Jan Buchar. Rössler-Ořovský se zasloužil o propagaci lyžování a mnoha dalších sportů. Zábavně pojatý dokument lze nalézt i v archivu ČT programu Déčko na tomto odkazu o jeho práci napříč sporty.

V roce 1887 si nechal z Norska zaslat lyže a ještě tentýž rok založil v Praze první lyžařský kroužek, který se později přejmenoval na Český ski klub, první takový klub v Evropě mimo Skandinávii. Jan Buchar, ředitel školy v Dolních Štěpanicích u Jilemnice, kde se později ve velkém vyráběly klasické lyže „jasanky“, založil druhý lyžařský klub s názvem Český krkonošský spolek ski v Jilemnici roku 1894. Buchar se také zasloužil o první školní lyžařský výcvik, když získal povolení k používání lyží při školní výuce.

Historické lyže, tzv. jasanky, při neoficiálním závodu MS na historických lyží v obci Abertamy (2019). Zdroj: https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/abertamy-zavod-historicke-lyze-ski-jasanky.A190302_172445_vary-zpravy_bse/foto/CHT79b932_174704_3410508.jpg

První závody se konaly roku 1895 v Jilemnici na Kozinci a o dva roky později v Dolních Štěpanicích se uskutečnily první mezinárodní závody s účastí závodníků z Německa a Norska. V začátcích byly závody poměrně krátké, většinou do 1050 metrů, ale po roce 1900 se objevují závody na delší vzdálenosti, například do 10 km, a roku 1905 se ve Vysokém nad Jizerou jel závod na 50 km.

Historie sjezdového lyžování je poněkud komplikovaná, protože s jeho rozšířením vznikaly různé disciplíny a kluby se předháněly v tom, kdo začal sjezdovat jako první. První závody ve sjezdovém lyžování se konaly roku 1905 v Kitzbühelu, kde trať vedla pouze z kopce.

Během 20. století se běžecké i sjezdové závody staly běžnou součástí lyžařského světa. Technologický pokrok vedl k výraznému zdokonalení lyžařského vybavení a techniky jízdy. S rozvojem sjezdového lyžování vznikaly lyžařské areály, které se staly populárními turistickými destinacemi. Lyžování je dnes oblíbenou rekreační aktivitou po celém světě. Vrcholoví sportovci se účastní prestižních soutěží a olympijských her, kde demonstrují své dovednosti a soutěží o medaile.

Historie školního lyžování

Lyžování se začalo objevovat ve školních osnovách díky úsilí Josefa Rösslera-Ořovského a Jana Buchara již na přelomu 19. a 20. století. Buchar, jako učitel v Dolních Štěpanicích, získal v roce 1895 povolení k výuce lyžování v hodinách tělesné výchovy a o rok později k organizování prvního lyžařského výcviku. Postupně se lyžování rozšířilo do škol v horských oblastech a později i mimo ně. V roce 1933 se lyžování stalo součástí povinných školních osnov a v roce 1972 bylo zavedeno povinné organizování lyžařských kurzů mimo horské oblasti. Toto rozhodnutí významně přispělo k rozvoji a popularizaci lyžování v české společnosti, což mělo trvalý dopad na jeho kulturní a sportovní význam.

Zdroje:

1. ANTOŠ, Radim. Metodika běžeckého a sjezdového lyžování pro vysokoškolské studenty: inovace výuky tělesné výchovy a sportu na fakultách TUL v rámci konceptu aktivního životního stylu. Liberec: TUL, 2014. ISBN 978-80-7494-113-9.
2. ČTVRTEČKA, Jaroslav, CHOVANEC, Felix, NÁPRAVNÍK, Čestmír, NEMESZEGHY, Elmír, NOVOSAD, Jiří, SÝKORA, Bohuslav, ZÁLESÁK, Miroslav. Lyžování. Praha: SPN 1971.
3. DAVID, Petr, HAMOL, Karel, POTMĚŠIL, Jaroslav, SLAVÍK, Stanislav, SUK, Aleš, ZELENKA, Pavel. 110 let našeho lyžování. Praha: S & D, 2013. ISBN 978-80-86899-68-8.
4. DYGRÍN, Jiří. 2012. Vznik lyží a předsportovní použití lyží. JANDOVÁ, Soňa, ČUŘÍKOVÁ, Lada, DYGRÍN, Jiří, SUCHOMEL, Aleš, ANTOŠ, Radim, BITTNER, Václav. Základy alpského a běžeckého lyžování: učební text. Vyd. 3., rozš. Liberec: Technická univerzita v Liberci, s. 6. ISBN 978-80-7372-922-6.
5. HUNTFORD, Roland. Two Planks and a Passion: The Dramatic History of Skiing. Vyd. 2. Continuum, 2009. ISBN 1441134018.
6. CHOVANEC, Felix. Dějiny lyžování: určeno pro posluchače fakulty tělesné výchovy a sportu. Učební texty vysokých škol. Praha: SPN, 1989.
7. SOUMAR, Libor a BOLEK, Emil. Běh na lyžích. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3966-3.