Druhou používanou technikou pohybu na lyžích po sněhové podložce je bruslení, které je charakteristické odrazem z hrany lyže a tím pádem není nutné na lyže nanášet stoupací vosky. V počátcích techniky se používalo jednostranné bruslení, které dnes už prakticky nevídáme. Dominantní technikou rekreačních lyžařů je oboustranné bruslení dvoudobé se střídavým bruslením do strmých pasáží kopců. V závodním lyžování můžeme pozorovat hojně využívané oboustranné bruslení jednodobé. Bruslení je velmi využívanou techniku pro svoji nenáročnost a relativně jednoduchou pohybovou skladbu, která je co do pohybu dolních končetin téměř identická s bruslením na ledě. Lyže navíc nepotřebují stoupací vosky.
Video je v anglickém jazyce, doporučujeme zapnout automatické titulky v češtině (zapnout titulky pravo dole, ikona nastavení > automatický překlad > čeština).
Rozlišujeme opět několik způsobů, nicméně převažujícím způsobem je oboustranné bruslení jednodobé, při rychlejším pohybu a vhodných podmínkách pak bruslení oboustranné dvoudobé, a nakonec bruslení jednostranné.
Tento způsob je charakterizován jen jedním odrazem na jeden soupažný odpich holemi. Proto mu hovorově říkáme „jedna jedna“. Považuje se za základní, od kterého se odvozují další typy oboustranného bruslení. Ačkoliv se ale považuje za základní, je energeticky nejnáročnější. Využívá se na rovině, v mírném klesání a do mírného stoupání. Oboustranné bruslení jednodobé se vyznačuje užším základním postojem, menším úhlem odvratu, nižší frekvencí pohybu, dlouhým skluzem v jednooporovém postoji a zapojením trupu do odpichu. Pohyb můžeme popsat například od chvíle, kdy hmotnost těla spočívá nad stojnou nohou v odvratu ve skluzu. V tuto chvíli se paže pohybují vpřed a vzhůru, aby se připravily na odpich. Obě nohy jsou tak nad podložkou blízko sebe. Pohyb pokračuje symetrickým pohybem paží při odpichu, na který dále navazuje skluz. Důležitou částí pohybu je odraz z vnitřní hrany lyže se současným položením druhé lyže na plochu. Tímto pohybem se také přesouvá těžiště těla z odrazové nohy na nohu skluzovou. Poslední fází je narovnání lyžaře a přechod do zrcadlové pozice, ze které začínal.
Video – NORDIC SKI LAB
Videoukázka provedení oboustranného bruslení 1-1
Ve videu najdete popis oboustranného bruslení jednodobého, kterému jinak říkáme 1-1. Video pochází z Kanady, kde tomuto způsobu říkají V2 Skate nebo One Skate. Trenérka ve videu popisuje načasování odpichu a odrazu, pozici těla a jeho synchronizaci. Také popisuje chyby v pozici těla, kterých se začátečníci dopouští.
Video je v anglickém jazyce, doporučujeme zapnout automatické titulky v češtině (zapnout titulky pravo dole, ikona nastavení > automatický překlad > čeština).
„Chcete-li zažít úchvatný pocit z rychlosti na lyžích, pak rozhodně stojí za to se dobře naučit jednodobé bruslení. Zvládnutí tohoto způsobu běhu vám poskytne výhodu na rychlém sněhu, na rovinkách a mírných sjezdech. Dobrou zprávou pro začátečníky je, že je koordinačně snazší, ale špatnou zprávou je, že klade mnohem vyšší nároky na rovnováhu.“ (Soumar a Bolek, 2012)
Po specializované průpravě skluzové rovnováhy a odrazu z vnitřní hrany lyže bychom měli přejít na nácvik synchronizace pohybu paží a nohou. Pohybový cyklus je vhodné zkoušet na místě, kde má lyžař prostor pro soustředění, tedy na vhodně upravené sjezdovce bez překážek po rovině a až poté zkoušíme synchronizaci za jízdy po rovině a později do mírného kopce. Nejvíce však tento způsob využijeme z mírného kopce, kdy nabereme dostatečnou rychlost. Dbáme na plynulé navazování, zahájení odpichu ještě při skluzu a dokončením odpichu spolu se zahajujícím se odrazem. V začátcích je vhodný menší úhel odvratu a méně dynamický odpich holemi, ale postupně odvrat zvětšujeme a do odpichu můžeme zapojit i trup. Klíčové je však udržení rovnováhy v jednooporovém postavení, aby došlo k dlouhému a efektivnímu skluzu a včasné zahájení odpichu holemi.
Techniku oboustranného bruslení jednodobého rozdělujeme na šest pohybových prvků:
- příprava na odraz,
- odraz z vnitřní hrany lyže v odvratu,
- přenášení hmotnosti těla přes osu pohybu,
- jízda ve skluzu v jednooporovém postoji po ploše skluznice lyže v odvratu,
- pohyb paží s odpichem holemi,
- přenos paží a nohy do základního postoje.
Po specializované průpravě skluzové rovnováhy a odrazu z vnitřní hrany lyže bychom měli přejít na nácvik synchronizace pohybu paží a nohou. Pohybový cyklus je vhodné zkoušet na místě, kde má lyžař prostor pro soustředění, tedy na vhodně upravené sjezdovce bez překážek po rovině a až poté zkoušíme synchronizaci za jízdy po rovině a později do mírného kopce. Nejvíce však tento způsob využijeme z mírného kopce, kdy nabereme dostatečnou rychlost. Dbáme na plynulé navazování, zahájení odpichu ještě při skluzu a dokončením odpichu spolu se zahajujícím se odrazem. V začátcích je vhodný menší úhel odvratu a méně dynamický odpich holemi, ale postupně odvrat zvětšujeme a do odpichu můžeme zapojit i trup. Klíčové je však udržení rovnováhy v jednooporovém postavení, aby došlo k dlouhému a efektivnímu skluzu a včasné zahájení odpichu holemi.
Před komplexním nacvičováním pohybu používáme následující cvičení:
- při jízdě z mírného sklonu svahu nacvičujeme vytočení odlehčené lyže do souvratu,
- při jízdě částečně přenášíme hmotnost těla na odrazovou lyži v odvratu, skluzová lyže je stále ve stopě,
- překlopení lyže v odvratu na její vnitřní hranu a odraz,
- imitace soupažného odpichu paží současně s pohybem jedné odrazové nohy do odvratu na místě – na každý jeden odpich paží.
Oboustranné bruslení jednodobé. Zdroj: Soumar a Bolek (2012)
Oboustranné bruslení dvoudobé, někdy označované jako „dva jedna“ je charakteristické jedním soupažným odpichem na dva odrazy a skluzy. Co se týče techniky, rozlišujeme dvě modifikace tohoto způsobu. První je symetrický pohyb paží, kterému se budeme dále věnovat. Druhou modifikací je asymetrický pohyb paží, který je koordinačně složitější, ale přidává na efektivitě pohybu. Využívá se při výkonnostním sportu i při rekreačním lyžování, ale vzhledem k malé časové dotaci pro běžecké lyžování, kterou školy většinou volí, se popisu asymetrického pohybu paží vyhneme a budeme se soustředit na práci paží symetrickou.
Video – Brian Halligan
Videoukázka provedení oboustranného bruslení 2-1
Ve videu popisuje biatlonista Brian Halligan (reprezentant USA, bývalý svěřenec Billa Kocha) techniku oboustranného bruslení dvoudobého (na území USA se jí říká V1 nebo Two Skate). Ve videu naráží na zastaralé pohybové stereotypy pokládání lyží do těžiště na plochu a rozdíly v dynamice pohybu při 1-1 a 2-1 a vysvětluje, jak si zachovat co největší setrvačnost pohybu.
Video je v anglickém jazyce, doporučujeme zapnout automatické titulky v češtině (zapnout titulky pravo dole, ikona nastavení > automatický překlad > čeština).
Oboustranné bruslení dvoudobé se symetrickou prací paží je velmi podobné jednodobému lyžování, s tím rozdílem, že vynecháváme jeden odraz holemi, čímž se stává tato technika vzhledem ke koordinaci vhodnější do stoupání. Soupažný odraz se provádí vždy ve chvíli odrazu jedné nohy, při odrazu druhé nohy se paže vrací zpět. Odraz holí je zahájen i ukončen současně. Skluz na odrazové lyži je zrychlovaný a odraz se děje ze zrychlující lyže. Nejtěžším úkolem při tomto způsobu je však rovnováha. Nedochází totiž k úplnému přenesení váhy ani nad zrychlující, ani na zrychlovanou lyži. Pokud bychom se podívali na průběh těžiště z ptačí perspektivy, viděli bychom pohyb po vlnovce mezi lyžemi. Proto je optimální přenášení váhy stěžejní. Nedostatečné přenesení vede ke zrychlenému návratu těžiště zpět, nedokončenému skluzu a neúplnému odrazu. Při úplném přenosu těžiště nad lyži zase nedojde k dostatečně rychlé realizaci odrazu z hrany lyže.
Můžeme se dopustit následujícíh chyb:
- neúplné přenesení těžiště nad lyží – skluz na hraně lyže,
- napnutá noha v koleni při zahájení odrazu,
- široké postavení paží při odpichu nebo nedokončení odpichu,
- malý rozsah pohybu.
Oboustranné bruslení dvoudobé. Zdroj: Gnad (2001)
„Střídavé bruslení je charakteristické střídavým pohybem paží při odpichu, kdy na každý odpich připadá jeden odraz. Hůl se zapichuje na úrovni odrazové nohy a je nasměrována do směru jízdy budoucí skluzové lyže.“ (Psotová, 2005)
Při zahájení odpichu v úrovni pasu a při dokončení odpichu je napnutá ve všech kloubech. Vlastně jde o stejnostranný pohyb souhlasné paže a nohy, kdy dokončení odrazu je v průběhu odpichu hole. Tento způsob používáme při strmých stoupáních nebo při únavě, kdy už nemůžeme udržet tempo při způsobu. Pro nácvik se hodí mírné stoupání, kdy zpočátku bruslíme oboustranným odvratem a snažíme se o současný odpich hole spolu s odrazem. Dbáme na rychlou změnu z plochy lyže na vnitřní hranu, aby byl důsledný odraz z hrany jedné lyže a skluz po ploše druhé lyže. Mezi chyby může patřit nedokončený odpich, kdy ruce předbíhají nohy a tím pádem nedochází k optimálnímu rozsahu odpichu. Chybou je také pozdě přichystaná lyže na skluz, kdy lyži nepoložíme dostatečně na plochu. To znamen , že dojde předčasně k jízdě po hranách a jízda se tak zpomalí.
Bruslení má i další modifikace bruslařské techniky, které závisí především na rychlosti a sklonu svahu. V zásadě platí, že čím větší stoupání, tím menší skluz a tím pádem i menší rychlost a naopak. Zkrácený skluz ovlivňuje i rozsah pohybu, který je s ubývajícím skluzem menší. Také se zkracuje odpich a jsou minimalizovány pohyby trupu.
Při nácviku používáme následující cvičení:
- imitace soupažného odpichu paží současně s pohybem nohou do oboustranného odvratu (na jeden odpich paží dva následné odrazy dolních končetin),
- bruslení prosté ze svahu dolů s imitací soupažné práce paží,
- komplexní nácvik oboustranného bruslení dvoudobého za příznivých podmínek – po rovině, do mírného kopce, ideálně na homogenním podklad.
Bruslení střídavé. Zdroj: Soumar a Bolek (2012)
Při bruslení prostém nepoužíváme k odpichování hůlky, nýbrž pažemi jen pohupujeme do rytmu. Může nám pomoci především k nácviku odrazu z hrany lyže, protože zcela eliminujeme odraz z paží, a tak se žáci mohou soustředit jen na odraz z lyže a trénovat tak efektivitu odrazu.
Bruslení prosté. Zdroj: Gnad (2001)
Zdroje:
- GNAD, Tomáš. Kapitoly z lyžování. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0241-5.
- JANDOVÁ, Soňa. Základy alpského a běžeckého lyžování: učební text. Vyd. 3., rozš. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012. ISBN 978-80-7372-922-6.
- PSOTOVÁ, Dana. Biomechanika běhu na lyžích. In: GNAD, Tomáš a PSOTOVÁ, Dana. Běh na lyžích. Praha: Karolinum, 2005, s. 86–98. ISBN 80-246-0995-9.
- SOUMAR, Libor a BOLEK, Emil. Běh na lyžích. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3966-3.