Doporučení WHO k pohybu dětí
WHO uveřejnilo pokyny a doporučení pro různé věkové skupiny a specifické skupiny populace, kolik fyzické aktivity je potřeba pro zdravý rozvoj a udržení dobrého zdraví v dospělosti (WHO, 2022). Takto zjednodušené doporučení je důležité především pro přiblížení důležitosti pohybu žakům v rámci vzdělávání o pohybu a zdraví, které by mělo být součástí pobytu na lyžařském kurzu. Nejdůležitější je pro tuto práci následující část: Děti a dospívající ve věku 5-17 let by měli denně věnovat alespoň hodinu středně až intenzivní aerobní aktivitě a třikrát týdně anaerobní činnosti pro posílení svalů a kostí.
Pro zajímavost uvádíme zkrácený výčet doporučení pro různé věkové skupiny: Děti do jednoho roku by měly strávit alespoň 30 minut denně na břiše a neměly by být připoutány déle než 1 hodinu. Dětem ve věku 0–3 měsíce se doporučuje 14–17 hodin spánku, a dětem ve věku 4–11 měsíců 12–16 hodin. Děti ve věku 1–2 let by měly mít denně alespoň 180 minut aktivního pohybu a minimalizovat čas u obrazovky, stejně jako děti ve věku 3–4 let, které by neměly sledovat obrazovky více než hodinu denně. Dospělí by měli cvičit 150–300 minut středně těžké aerobní zátěže týdně a dvakrát týdně provádět silové cvičení. Senioři nad 65 let by měli přizpůsobit fyzickou aktivitu svému zdravotnímu stavu, aby předešli řídnutí kostí, úbytku svalů a ztrátě mobility.
Kromě doporučení WHO uvádí také klíčová fakta o vlivu tělesné aktivity na zdraví, tedy že fyzická aktivita přináší významné zdravotní přínosy pro srdce, tělo a mysl, předchází nemocem (kardiovaskulární onemocnění, rakovina, cukrovka), snižuje příznaky deprese a úzkosti, zlepšuje myšlení, učení a úsudek, podporuje zdravý růst a vývoj u dětí a zlepšuje celkovou pohodu. WHO dále uvádí, že celosvětově 1 ze 4 dospělých nesplňuje doporučené úrovně fyzické aktivity, nedostatečně aktivní lidé mají o 20–30 % vyšší riziko úmrtí a více než 80 % dospívajících je nedostatečně fyzicky aktivních
Motorické učení
Na webu ústavu tělesné výchovy 1. lékařské fakulty definují aerobní aktivitu jako typ dlouhodobého cvičení, které obvykle trvá minimálně 20 až 30 minut. Toto cvičení klade vysoké nároky na kardiovaskulární a dýchací systém a vyžaduje značné množství kyslíku. Čím je časový úsek aktivity delší, tím je intenzita zátěže v časové jednotce nižší a tím je i nižší energetická spotřeba. Metabolické procesy probíhají v rovnováze díky dostatečnému přísunu kyslíku (Ústav tělesné výchovy 1. LF, 2017).
ACSM[1] definuje aerobní cvičení jako aktivitu využívající velké svalové skupiny s rytmickým charakterem, spoléhající na aerobní metabolismus pro získávání energie (ATP) z aminokyselin, sacharidů a mastných kyselin. Aerobní kapacita, měřená špičkovou spotřebou kyslíku (VO2), je ukazatelem trénovanosti a závisí na kapacitě kardiorespiračního systému a schopnosti kosterních svalů využívat kyslík (Patel et al., 2017).
Největší výhodou aerobních aktivit je energetický výdej a příznivý vliv na kardiovaskulární systém. Ústav tělesné výchovy 1. LF (2017) uvádí jako hlavní benefit snížení celkového cholesterolu v krvi a zvýšení koncentrace HDL cholesterolu. Dle Zlatohlávka (2012) je snížení LDL cholesterolu klíčové, protože koreluje se zvýšením HDL cholesterolu. Zvýšení HDL cholesterolu o 0,26 mm/mol snižuje kardiovaskulární riziko o 29 %, jak ukázaly metaanalýzy několika studií (Zlatohlávek, 2012).
Aerobní aktivita je zásadní pro zdravý životní styl díky mnoha výhodám pro tělesné i duševní zdraví. Dlouhodobé cvičení zvyšuje kondici a podporuje metabolické procesy, což napomáhá metabolické rovnováze. Zdravý životní styl také zahrnuje zdravou výživu a psychické zdraví, což společně tvoří základ pro dlouhý život bez zdravotních komplikací.
[1] American College of Sports Medicine – členská organizace sportovní medicíny a vědy o pohybu
- Imitační učení je založené na nápodobě a je nejrozšířenějším typem učení u dětí, protože přirozeně napodobují činnosti z okolí. Používá se jak u začátečníků, tak u pokročilých. Vytváření představy pohybu závisí na zrakové ukázce, proto je klíčová přesná demonstrace. Dovednosti se fixují opakováním a kvalitní ukázkou struktury, techniky a rytmu pohybu.
- Instrukční cvičení spočívá v popisu pohybu pomocí verbálních instrukcí, což vyžaduje odborné názvosloví a je ovlivněno věkem a vyspělostí. Využívá se u složitějších pohybových struktur s analyticko-syntetickým přístupem.
- Problémové učení spočívá ve cvičení na základě řešení úkolů. Klade vysoké nároky na samostatnost a tvořivost. Podstatou je hledání nejlepšího řešení daného úkolu.
- Zpětnovazební učení probíhá metodou pokus/omyl, kdy se jedinec učí z vlastních chyb. Informace lze získat proprioreceptivně (pomocí zraku, sluchu a pocitu z pohybu) nebo exteroceptivně (zvenčí, například od učitele nebo z videa). Cvičenec analyzuje chyby a pokouší se o zlepšení v dalším pokusu.
- Ideomotorické učení probíhá prostřednictvím představy o pohybové struktuře. Je založen na podstatě, kdy dráždění CNS nemusí být jen periferní, aktivním pohybem, ale představou o pohybu. Taková představa pak může napomoct provedení správného pohybu.
Jednotlivé styly se mnohdy prolínají a mohou se ve výuce vhodně doplňovat. Obecně je však známo, že na čím více smyslů při učení působíme, tím je přenos informací efektivnější. Každý člověk pak také může být jinou preferenci metod ořu učení. Důležitým faktem pak je samotná nadřazenost samotného provedení nad teorií nebo demonstrací pohybu.
„Lépe se věc naučíme, když ji sami děláme, než když jen posloucháme nebo se díváme“ (Antoš, 2014, str. 18).
Zdroje
- Jednotlivé styly učení se často prolínají a vzájemně doplňují. Obecně platí, že čím více smyslů zapojujeme, tím efektivnější je přenos informací. Každý člověk může mít preferenci pro různé metody učení. Klíčové je, že provedení pohybu má přednost před teorií nebo demonstrací.
- PERIČ, Tomáš a DOVALIL, Josef. Sportovní trénink. Fitness, síla, kondice. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2118-7.
- LINHART, Josef. Základy psychologie učení: vysokoškolská učebnice pro posluchače fakult připravujících učitele. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.
- Úvodní obrázek: https://www.outputeducation.com/wp-content/uploads/2016/09/Movement-in-Learning.jpg